30 tipů na WAKE

Nákupkní poradce, tipy, jak a kde jezdit, průvodce po wakeparcích v ČR a SR a ještě mnohem víc.

Od Jirky Hellera

Kdy a kde vlastně vznikl wakeboarding?
První Wakeboard vyrobil v San Diegu Tony Finn, který později společně s Jimmy Redmonem z Austinu v Texasu (Jimmy Redmon ve stejné době procházel stejným procesem vynalézání, ale na úplně jiném místě) založil nejslavnější wakeboardovou společnost, která dodnes drží prvenství v nových trendech tohoto sportu. Psal se rok 1985.

Jak to bylo s wakeboardingem a wakeskatingem u nás?
Kdo jsou naši pionýři wake-u? Jako jedni z prvních v Čechách jezdili v Chomutově na vleku a mezi jedněmi z prvních lepších jezdců nebo lidí, kteří se snažili ten sport podporovat, byli Tomáš Charouz, Jirka Houžvík, Martin Proks, Martin Šejna a hlavně Miloš Veselý, kterého můžete znát jako pořadatele extremního Eventu WAKEJAM, který se každoročně koná ve Žlutých Lázních v Praze. Wakeboarding na Slovensku se datuje kolem roku 1993, kdy začali první nadšenci jezdit na wakeboardu. Za první jezdce lze označit Zorana Bosaka, Mira Novotu, Štefana Olšavskeho a co se týká wakeskatetu, tak Martina Ščambora a mezi dívkami hlavně Zuzanu Vráblovou, kteří jsou na vrcholu právě teď. Wakeboarding se oproti počátkům posunul tak daleko, že dnešní jezdci předvádějí několika set násobné rozdíly.

Jaký je mezi nimi rozdíl?
Wakeboard je deska o velikosti v rozsahu cca 124 až 146 cm podle váhy jezdce. Nejčastějším je velikost 134 až 140cm, která je pomocí vázání podobného tomu na snowboard připevněno k noze. Respektive vázání je připevněno k desce napevno a obouvá se deska i s vázáním. Wakeskate je deska o něco menší, kolem 100 cm, a hlavním rozdílem je to, že se nepoužívá vázání, ale stojí se přímo na desce, nebo se používají tenisky tak jako to známe z normálního skejtu. Na wakesketu je místo určené pro stání potažené buď gumovým povrchem, nebo klasickým gripem, což jezdci pomáhá dělat triky.

Snowboardingová deska má na každou disciplínu jiný tvar. Je to tak i při wakeboardingu?
Je jiná deska pro freeride a jiná pro freestyle? V podstatě ano, ikdyž to tak nezasvěcenému na první pohled nepřijde. ho můžete znát jako pořadatele extremního Eventu WAKEJAM, který se každoročně koná ve Žlutých Lázních v Praze. Wakeboarding na Slovensku se datuje kolem roku 1993, kdy začali první nadšenci jezdit na wakeboardu. Za první jezdce lze označit Zorana Bosaka, Mira Novotu, Štefana Olšavskeho a co se týká wakeskatetu, tak Martina Ščambora a mezi dívkami hlavně Zuzanu Vráblovou, kteří jsou na vrcholu právě teď. Wakeboarding se oproti počátkům posunul tak daleko, že dnešní jezdci předvádějí několika set násobné rozdíly.

Co bylo první – wakeboarding, alebo wakeskating?
No, dá se říct, že wakeskate, protože Tom Fin vytvořil wake, ale bez vázání, vlastně to byl Surf, na kterám začali jezdit, přidělali takové amaterské vázání, dale uřízli špičku a tak to šlo až k dnešnímu modelu. Takže teoreticky wakeskate, ale prakticky wakeboard. On totiž freeride jako takový u wakeboardingu není, protože je třeba mít rovnou vodní hladinu. Ale dejme tomu, že wake za lodí je troche free ride. A právě zde jsou jiná prkna, než jaká se používají na vleku. Prkno za loď je tvarem podobné, ale má více vodicích kanálů zespodu prkna pro pevnou stopu a take má na sobě flosny (ploutvičky), které se dnes téměř na vleku nepoužívají. Ale hlavním prvkem je materiál a pevnost použitá na tomto prkně. Pružnost pro jízdu za lodí je téměř minimální, a to proto, aby se vám deska ve velké rychlosti v nájezdu na vlnu neroztřepala. U vleků je dnešní trend mít co nejpružnější desku s co nejhladší skluznicí odolnou proti ošoupání na překážkách, které jsou stále oblíbenější u veřejnosti. Samozřejmě se na vleku dělají takzvané air triky, kdy se jezdec dá se říct katapultuje pomocí odporu vody do vzduchu a tam předvede trik; a zde se desky zase více podobají těm za loď, ale ne zase tolik, aby se dali použít i trochu na překážky. Což je s flosnami nepříjemné a někde s kovovým typem i zakázané. Všechny desky pro parkové ježdění dnes mají skluznici upravenou tak, aby byla odolná proti prodření. Desky za loď to nepotřebují, tam se v případě použítí překážek používá Grind verze což je stejná deska, jaká se používá za lodí, ale má skluznici potaženou speciálním povrchem proti zničení, který ale trošku zvýší hmotnost desky.

Slovensko má světově úspěšné jezdce (např. Zuzka Vráblová, Katka Janečková). Čím to je, že tak malá země dokáže konkurovat?
Nevím, jak tomu bylo u Katky, ale Zuzka, nebo Miro Hribik, který je také uspěšný, jsou bývalí vodní lyžaři, což je výhoda vnímání vody a přednastavení režimu tréninků, což je vlastně nejdůležitější. Stejně jako u jiných sportů, i zde je důležité mít vůli a sebezapření, což vlastně znamená ten sport milovat a dávat tomu vše. V ČR ani SR neexistuje profesionální jezdec, který by nejen nemusel platit z vlastní kapsy tento sport, ale ještě by dostával výplatu. Například Zuzka, která jezdí v našem týmu, a jsme myslím dobří přátelé, je člověk, který celý rok přemýšlí pouze nad tím, jak se svézt, kde se svézt, co udělat pro zlešení fyzičky, kde se naučit novou techniku, kam vycestovat kvůli zimním trénikům. A to je vlastně podstata věci. Chtít být nejlepší a umět tomu obětovat vše. Obrovskou výhodu je mít kolem sebe kolektiv, který vás podpoří. Nejen finančně, jako třeba sponzoři (i když je to jen pár kaček), ale hlavně zkušenější jezdce. Prostě se musíte dostat mezi ně a žít tím, abyste se mohli od nich něco naučit. Tak jako třeba Zuzka, která byla teď ve Státech na 2 měsíce a trénuje s tou největší světo vou špičkou, a přitom to jsou vlastně jen její kamarádi a nikdo to nebere jako tréninky, ale jako zábavu, kterou milují. Ale to se nedá udělat jen tak, takovou povahu prostě musíte mít. Hlavně Slováci jsou v tomto odhodlanější než třeba Češi. Mají pevnější týmy a víc do toho šlapou, nejen v okrajových sportech.

Kde se jezdí v ČR či na Slovensku? Kde jsou „nej“ vleky?
Je to velmi jednoduché, těch míst bohužel moc není. V Čechách máme 4 vleky, a to ve Stráži Pod Ralskem, v Chomutově, na Hlučíně a na Těrlicku. Ještě jeden kontroverzní vlek roste jižně od Brna, tak uvidíme a snad se chlapci z Maďarska trochu srovnají a bude z toho dobrý komplex, i cenově dostupný. Na Slovensku je Bratislava, Košice, Piešťany a také 2 dvousloupé vleky ve Štúrově a Liptovském Mikuláši, ale ještě nejsou přihlášeny do provozu, což je s právní úpravou pro Evropskou unii dost komplikovaná věc, vzhledem k tomu, že zařízení patří pod lanové dráhy a je tam vyžadována velká bezpečnost. My shodou okolností take budujeme dvousloupé lokace s vlastním vlekem WakeMaster a jen dokumentaci jsme na to dělali 1,5 roku. První by měl být pražský Džbán a již připravujeme další…

Čo všechno obsahuje výstroj? Co si musí koupit člověk, který s tím chce začít?
No, v podstatě na začátku nemusí nic, protože dnes už jsou všude na vleku půjčovny, kde si můžete všechno půjčit, než si budete jisti tímto sportem, a pak teprve si něco pořídit. Pro wakeboard je potřeba WakeBoard (deska, na které se jezdí), vázání (do kterého dáte nohy), nějaké oblečení do vody, jako jsou plavky, ale to asi každý má, vestu, abyste se neutopili, no a helmu. Ta je určena třeba na ježdění na překážkách, ale není na škodu ji nosit všude. A na WakeSkate je to WakeSkate (opět deska, na které se jezdí), dále boty – to mohou být normální tenisky I když dělají se i takové, které absorbují málo vody, takže máte nohy pořád lehké a rychlé, zbytek je stejný jako u wakeboardu, vesta, helma, šortky.

Kolik zaplatí zájemce za komplet?
To záleží na tom, co chce jezdit. Jestli za lodí nebo na vleku. Ony totiž ty technologie na vlek jsou trochu dražší než za loď, když nepočítáme PRO modely, jako je třeba B.O.B. Ale dejme tomu, že turistiský set, kde je prkno, vázko, hrazda a lano (za loď) stojí cca 6 000,- Kč, ale tohle není na časté jízdy. To je tak pro rodinu do Chorvatska. Když chceš fakt jezdit, tak počítej loňský model prkna (což ti bohatě stačí), je tak za 6 000,- a vázko taky stačí loňský, je tak za 5 000,-. Občas se podaří koupit i něco levněji. Jinak, když chceš letošní prkno, tak počítej tak 15-27 tis. za prkno s vázkem. Vesta je tak okolo 2 000,- Kč a helma za 1 500,- Kč. Trenky si vezmi po bráchovi.

Na co si má dát případný zájemce pozor při koupi hardwaru na wake? Asi by to neměl kupovať v Lidlu?
To je dobra otázka. Trochu to rozvinu. Při koupi staršího setu si dávejte pozor na praskliny a ošoupaná místa. Dostane se tam voda a pak to můžete vyhodit. Respektive nekupujte prkno za loď, které někdo jezdil na překážkách!!! Nekupujte nikde, kde není možnost reklamace. Nekupujte věci používané více než 3 roky. Nekupujte viditělně opotřebované věci, ztrácí to pak funkčnost, hlavně vázání. A u nových věcí každý vybírá podle barvy a lesku, ale je to ta nějvětší pitomost, co můžete udělat. Představte si že jdete na tůru do hor. Vezmete si pěkné lakovky? No nevezmete, protože byste si strašně ničili nohy. A stejné je to i s vázáním. Důležité je si věci pořádně vyzkoušet. Ona se totiž vázání dělají podle konkrétních jezdců a každý z nich má jinou nohu. Takže si fakt nemyslete, že zrovna ty žluté vám budou super sedět, dokud je nevyzkoušíte. U prkna je to trochu snazší, ale jen zdánlivě. Ono totiž na začátek není třeba nějaký super prkno, ale když už chvilku jezdíte, tak rok-dva, začnete to prkno vnímat víc a zjistíte, že vlastně byste chtěl měkčí na špičkách, možná trochu širší atd. Ale každopádně si vybírejte prkno na tu danou disciplínu, kterou děláte. Oni vám totiž prodejci namluví spoutu kravin, jenom aby to prodali. Třeba se vás ptají, kolik měříte, aby věděli, jak velké potřebujete prkno, což je uplná blbost. Velikost se řídí podle váhy, a je to logické, kvůli výtlaku prkna. Výška může hrát roli jako druhý faktor, když přesně nevíte, jestli si vzít velikost např. 138 nebo 140.

Existují u nás půjčovny?
Co všechno se dá půjčit a kolik člověk zaplatí cca za den? Ano, půjčovny jsou, jak jsem řekl. Jsou i online na webu. (www.wakepujcovna.cz) a set stojí třeba 500 na den. Někde i 300. Jinak na vleku jsou taková základní prkna a ta jsou většinou zdarma.

Je to bezpečný sport?
Tak v začátcích rozhodně víc, než když jezdíte extrémně. Klasickou jízdou si asi nic neuděláte, není jak, pokud nejste uplný MEGA poleno. Ale samozřejmě, když děláte rotace a inverty 4metry nad vodou a blbě dopadnete, tak už se stávají různé věci. Ale není to tak časté jako u jiných sportů. Asi hlavně proto, že padáte do vody.

Jaká zranění jsou nejčastější? S čím je třeba počítat, na co dávat pozor?
Já si myslím, že nejvíc trpí kolenní vazy, a to speciálně při jízdě za lodí a na wakeskate. Když jedete na wakeskejtu a děláte trik a jedna noha zůstane na prkně a druhá ve vodě za vámi, tak to bývá často fofr. Hlavně to chce se protáhnout. Když vidím jiné sporty , tak mi přijde, že lidi u wejku se fakt rozcvičují častěji a to je opravdu strašně důležité. Hlavně, když už cítíte, že na vás jde únava, tak přestaňte. V téhle fázi se sice nejvíce zafixují určitité dobré návyky a zlepšuje se kondička, ale smrdí to úrazem, pokud nemáte rozum.

Musí mít jezdec vestu? Helmu, rukavice či jiné povinné vybavení?
Jak jsem již zmínil, tak vestu rozhodně ano, helmu na překážky taky ano a zbytek jsou jen věci, které nejsou nutné, jako třeba rukavice. Ale zase někomu třeba sluší.

Které části těla jsou při tomto sportu nejvíc zatíženy? Co by měl člověk procvičovat?
Rozcvičují se například jezci předtím, než jdou na vodu? Jak jsem řekl, hlavně křížové vazy, tedy kolena trpí nejvíce, ale vzhladem k tomu, že je vlastně celá energie přenášena přes ruce až do desky, tedy nohou, tak vám jako u málokterého sportu zabírá celé tělo. A to opravdu hodně. Jinak důležitá jsou take záda, obzvláště při dopadech, kde slabé svaly kolem páteře neudrží dopad a páteř se nárazy ničí. Ale to je u všech boardových sportů podobné. Já myslím, že zaměřit se na strečink bohatě stačí. Ale chce to fakt celé tělo před i po jízdě, tak jako to učíme lidi na kempech.

V současnosti se dost rozbíhá winch wakeboarding a wakeskating? O co vlastně jde? Jak to funguje?
To je fakt, ve světě to už frčí delší dobu, ale stále to jde nahoru. Hlavně v Americe to je trend, ale tam se jezdí jakkoli a hodně. Naviják je vlastně zpravidla benzínový motor, který pohání cívku s lanem, které se namotává a na konci je jezdec který tím jede rychlostí okolo 30 km/h v dráze kolem 100 metrů, která je umístěna na co nejzajímavějším místě, třeba na jezu. Samozřejmostí jsou triky, pokud je jezdec umí. Nebo teď při povodních kluci jezdí na zaplavených místech. Zrovna teď si půjčovali naviják, což může každý, kdo má zájem a pár korun. (www.wakepujcovna.cz )

Jaký rozdíl je v jízdě na a) vleku b) navijáku c) za motorovým člunem?
První rozdíl je ve stylu jízdy. Za lodí je to více agresivní a více fyzicky i technicky náročné, taky ty pády více bolí, ale je to prostě klasika, hlavně při DoubleUP, což je dvojitá vlna, která vás vykopne opravdu hodně vysoko. Z toho mají jezdci nejčastěji ortézu. Naviják není o extra velkých tricích (neplatí pro wakeskate), ale spíše o super zábavě jezdit tam, kde to není běžné a tím si zvedat adrenalin. A vlek to je takovej snowpark. Tím, že lano vás táhne více, než je tomu za lodí, tak se snáz dělají triky z vody a máte delší airtime. Víte, že tam netrefíte nikdy žádnej klacek a dopadnete vždy do hluboké vody. Je to opravdu takový park. Ale je to tak hodně zábavné, že hlavně díky vlekům je dnes wakeboarding tam, kde je, a pořád roste.

Kdysi u nás bylo dost rozšířené vodní lyžování. Dá se z toho odpíchnout? Zvládne člověk, co jezdil vodní lyže, wake?
100% ano. Je to super průprava. Víte, jak se chová voda v rychlosti, a spoustu dalších věcí. Styl lyžaře je samozřejmě jiný a někdy trochu vtipný, ale každopádně je to lepší, než předtím hrát fotbal nebo šachy.

Jaké jsou nejzákladnější triky?
Mezi základní triky patří olie. Pak wake to wake za lodí, ale to se popravdě ani nepočítá mezi triky. Byla doba, kdy se počítaly na závodech na vleku v ČR věci jako Water Touch a dávaly se za to body. Prostě něco jako skejtboarding, když začínal a přeskakoval jsi laťku. Takové triky, které se už dají počítat, jsou třeba BackRoll nebo Raley, ale nechtějte to umět hned za 3 dny tréninku. Tak rychle to prostě nejde. Já myslím, že lepší, než umět jeden air trick, je naučit se pořádně jezdit. Levou i pravou dopředu. Jezdit věci přes špičky a tak. Když jste byli dětmi, taky jste se napřed učili stoupnout a udělat krok, než rovnou skákat po schodech. Málo lidí u nás umí opravdu dobře jezdit na obě nohy stejně, což si myslím, že je základ.

Co byste doporučil úplnym začátečníkům, kteří jdou na vlek poprvé?
Nebojte se někoho zeptat, aby vám pomohl. Nejlépe třeba u operátora (ten, co stojí u těch pák). Hodně doporučuji začít na vleku 2.0., ten je úplně nejlehčí pro začátek. Také není špatný, pokud na to máte, si vzít trenéra, nebo prostě přijet na kemp. My děláme kempy pravidelně každý rok a to i pro začátečníky, i pro pokročilé a i pro ty PRO! Letos děláme i speciální dívčí kemp. Tam se opravdu hodně naučíte od jmen, jako jsou Zuzka Vráblová, Katka Janečková, Jakub Poncar, David Šourek (děti), Vašek Gába, Libor Fišer, Vašek Hanuš, Linda Kölblová, Petr Balgar a spouty dalších. Máme výběr těch nejlepších trenérů, kteří se věnují opravdu sportovním pohledem. Některé cizí kempy, které se v Čechách dělají, se zaměřují na kostýmy a muziku a alkohol. To ale pak můžete rovnou na diskotéku, protože se toho moc nenaučíte, a o to přece na wejkovém kempu jde. Naučíme lidi nejen jezdit, ale také jim nastavíme správný postup celého sportovního dne, jako je rozcvička, strečing, rozebíráme techniku jízd, jak trénovat v kanceláři, přes týden různé drobné pomocné cviky. Jezdci se dozví, kde a jak trénovat, kam cestovat, potkají se se spoustou zahraničních jezdců, kteří nás jezdí na kempy navštěvovat atd… Takže zkuste nějakou školu. Na vleku dávají i hodinu výuky zdarma. Ne všude, ale ta dobrá centra to dělají.

Musí umět případný zájemce plavat?
Jo, jasně že by měl umět plavat. Je to docela důležitá věc na vodní sporty 😀 Kolik dní trvá učení základů? Není to náročné. V naší škole jsme schopni naučit kohokoli v rámci 3 dnů tak, aby mohl už kdykoli jezdit kdekoli sám. Ti šikovní to zvládnou i za pár minut. Co v případě, kdy je někdo vyježděný jako pán a chtěl by si sehnat sponzoring… jak má postupovat? To je dobrá otázka, ale těžká odpověď. Ono dneska už asi sponzoring seženete pouze tehdy, když jste fakt mladý a máte před sebou možnou růstovou kariéru. My jsme začínali tak, že jsme podporovali i jezdce, kterým bylo třeba 28, ale to bylo proto, že tu žádní mladí nebyli. Ne že by jich tu bylo teď dost, to ne, ale už nějací jsou. On vám možná nějaký energy drink nabídne, že vám přispěje na cesty a tak , ale určitě s tím nevystačíte, jiná firma na oblečení vám zase dá věci zdarma, a my dávame jezdcům věci gratis, pokud jsou na mezinárodní úrovni, ale to vám taky nestačí. Pokaždé musíte mít svoje peníze na to, abyste se někam dostali. A se svazem vodního lyžování už vůbec nepočítejte. Ty si radši koupí lyže pro děti a něco do svých klubů, než aby pomohli někomu, kdo je třeba i mistr světa. Je to smutný. Asi to nemá smysl komentovat.

Jaký level ježdění je hodný soutěže a sponzoringu?
Tak vzhledem k tomu, že je ve světě velká konkurence, obzvlášť v Německu, kde je polovina celkového počtu vleků na světě a tím pádem i velká základna a hodně dobrých jezdců, tak musíte dosahovat stejné úrovně jako oni. Což je dost težké, ale je třeba se prostě prosadit minimálně v regionu, kde jezdíte, což je Evropa. Dnes je to už dost daleko v tricích a technice, takže to chce fakt jezdit od malička, abyste něčeho dosáhli.

Pri surfingu, windsurfingu či snowboardingu je známo, že nejde jen o sport jako takový, ale i o lifestyle okolo. Je to tak i u wakeboardingu?
Je to přesně tak. Většinou celou scénu drží lidé, kteří to prostě milují. Bez jejich pomoci by to ani nefungovalo. I když ve srovnání třeba s Kitem je to opravdu o společné komunitě a všichni se mezi sebou znají a pomáhají si, což je ještě pořád málo ve srovnání třeba s klukama, co jezdí wakeskate. Ty při sobě drží ještě víc. Hlavně ve Státech. Ale když děláme nějaký event, tak pozvu kluky z různých zemí, vždycky se těšíme, až si zajezdíme a pak dáme pivko. Je to fakt super. Jen jsem si vzpomněl a přejel mi mráz po zádech. Máme totiž jednu takovou akci za pár dní ve Stráži Pod Ralskem, kde bude skoro celá partička.

Dělají se různé Snow Jamy a X games atd. Dělá se také něco takového i tady?
Tak v Čechách v menším měřítku jo, třeba WakeJam, nebo Různé eventy, jako třeba byl letos na Džbáně v Praze, nebo ten, co bude teď ve Stráži, kluci na Zlatých mají také občas pěkné eventy, ale pořád se to nedá srovnat s tím, co je venku a nemůžeme se ani divit. Třeba akce s názvem Wake The Line, která je největší svého druhu na světě a koná se v Kolíně v Německu na bazénech se super překážkami. Nebo třeba BROstock v USA, kde se sjedou lodě a houseboaty na jezeře a soutěží se v na vlně s dvojnásobnou výškou. A lidé okolo mají obří party. Je to super mega akce. Škoda, že je to tak daleko. Většinu akcí a závodů se snažíme zapisovat do kalendáře akcí (www.water-sports.cz/akce).

Jak to vypadá s budoucností u nás u wakeboardingu?
Protože všude ve světě je momentálně velký boom, tak i u nás je to znát. Vypadáto velmi dobře, protože čím dál tím více lidí chce stavět vleky a centra. Je to velmi zajímavá investice i z pohledu podnikání. Tedy bavíme-li se o vlecích. Protože jezdit za lodí není vůbec levné. Když si vezmete, že munuta stojí okolo 40 Kč / min. což je 2 400 za hodinu a celý den na vleku stojí 600 až 1 000 Kč. A to je dost velký rozdíl. Navíc máme spočítáno, že pokud postavíte malý vlek 2.0, který vás i se zázemím vyjde na 1,3 mil. a návratnost máte za sezónu, pokud to děláte dobře a máte vhodnou lokalitu.

Je něco, co wakeboardingu nepomáhá nebo ho brzdí?
Dalo by se říct, že ne, ale vlastně tady pár faktorů je. Tím největším jsou rybáři. Prostě jim vadí, že se houpe hladina. A oni nemůžou pít to svoje pivo v klídečku. V minulosti již dokázali přerušit několik projektů výstavby. Oni jsou u nás dost silně zastoupeni a jsou to staří komunisté, se kterými nic nehne. Nevíme proč, ale snaží se pořád škodit. Kolikrát si vzpomenu, jak po nás z praku stříleli olůvka. Přitom je prokázáno, že jízdou se čeří voda, a to je prospěšné především pro ryby. Na malém 2.0 vleku se dostane za den až 48 kg kyslíku.

A co vadí tobě? Taky rybáři?
Tak jasně, že jo, ale spíš mi víc vadí to, jak někteří chytráci ničí scénu tím, že se snaží vydělávat na tomto sportu a myslí při tom jen na sebe. Třeba dovozem prken ze Států nebo prodejem za distribuční cenu, jako je to u Kite. Což vede k tomu, aby se celá scéna zničila. Si vezměte, kde je tady v Čechách pořádná Kite základna se službami a servisem, parkem s překážkama pro kite, eventy na úrovni atd. A to vše je způsobeno tím, že to lidi prodávají pod cenou a nezbývá jim na to, aby za vydělané peníze něco celé scéně vrátili formou, jako je to u nás u jiných sportů. My třeba dováme do parků zadarmo překážky (Stráž, Chomutov), webové kamery, děláme eventy pro veřejnost, aby přišli nový jezdci. Podporujeme jezdce nejen ty nejlepší, ale i běžné, vozíme sem profesionály, aby se naši jezdci od nich něco naučili, točíme průvodcovská videa z celého světa, aby jezdci věděli, kam jet a za kolik a čemu se vyhnout a to všechno něco stojí.

Je nějaký rozdíl mezi místními a světovými centry?
To tedy je a jakej. Dost jsem toho projel, takže můžu objektivně posoudit. Jsou rozhodně i horší cetra, než u nás, a i u nás se to zlepšuje, ale je to pořád málo. Komplexy ve světě jsou strašně vpředu. Třeba německý Schwandorf, kde trávíme dost času, je velmi vyspělý. Nejen přístupem a profesionalitou, ale hlavně tím, že vydělané peníze vrací do rozvoje. Kvalita vody je tam taky jako nikde u nás, scprchy, obchod, restaurace, organický dezík, dlouhá mola, aby jezdec nemusel tolik plavat, když spadne někde daleko od startu, množství překážek a hlavně jejich zpracování. Překážky v Čechách jsou v žalostném stavu i přesto že se snaží centra dělat nová a lepší, ale šetří na nesprávném místě. V Chomutově mají super moderní technologii, a je to znát. Pochopím, že staré centrum má staré překážky, ale že nově vznikající areál na jižní Moravě má takové nebezpečné hrůzné překážky dělané v kůlně a chce téměř dvojnásobek jízdného ve srovnání s cizinou, kde mají třeba i 4 vleky v jednom areálu a patnáct fantastických profesionálních a hlavně bezpečných překážek, to mě fakt mrzí. To je přesně ten příklad, kdy to někdo bere jen jako byznys a nemyslí na lidi. Na druhou stranu musím pochválit kluky ze Zlatých, kde se o lidi starají. I když spíš investují do zázemí než do technologií pro jízdu. Ale prostě se snaží a to se cení.

Zdroj KiteSurfer 2/2013

Komentáře

komentářů