Není prkno jako prkno
Přemýšlíte jakou vybrat desku? Podle čeho se orientovat? Nebo koukáte jen na design?
Na trhu je dnes celkem hodně na výběr. A protože jsme ve fázi pokroku, kdy se každý rok ukáže nějaká nová značka, a každý rok nějaká skončí, je třeba si v tom udělat trochu přehled.
Pamatujete třeba na New Schnitzel nebo CTRL? Tak to už je minulost. Pojďme se spíše podívat na to, co je na trhu teď.
Určitě znáte mnoho výrobců, ale kdo nám nabízí právě to prkno, které chceme? Nejjednodušší logika je, že čím více desek firma za rok prodá, tím snižuje náklady na výrobu a snižuje tedy prodejní cenu. Ale protože snižovat cenu není ve velkém byznysu zas tak úplně možné, tak se ušetřené peníze na výrobě vkládají do nových dražších technologií.
Jak poznáte tedy toho správného výrobce? Dobrý výrobce nejen vyrábí, ale i inovuje. Nemyslíme kopíruje, ale inovuje a vynalézá. Tím se odříznete od velké skupiny výrobců, kteří vlastně mají jen desku bez technologií. I taková deska samozřejmě může stačit. Pro někoho je třeba důležitá pro její design, i když postrádá vymoženosti dnešních desek. I to je cesta. Ale tou dnes nepůjdeme. To necháme těm, kteří moc nejezdí a nepoznají rozdíl, a nebo zarytým tvrdohlavcům.
Nás ale zajímá to, co má koule. To, co funguje a vytváří nám úsměv na tváři.
Pro jízdu za lodí potřebujete pevné jádro prkna, tak aby se v drobných vlnkách při nájezdu na vlnu, kde dosahujete podstatně vyšší rychlosti, deska nerozklepala a držela stopu a nerozhodila vám nájezd na vlnu. Což zase v parku, kde jsou překážky, vůbec nechcete. Tam je potřeba mít desku, která naopak je pružná a umožní vám třeba nosepres. Vždyť taky nejezdíte freeride v prašan s krátkým prknem do parku. To byste si jízdu moc nevychutnali. Jako malou ukázku se podívejte na poslední technologie firmy Liquid Froce, která je nejen vynálezcem wakeboardingu, ale hlavně nám každý rok přináší nějakou technologickou novinku už více než 22 let.
Dole na obrázcích máte vysvětlení ikonek používaných na deskách. Dříve se třeba dělilo jen na Rocker a Continous u prohnutí, a na přidělávací flosny a na ty s pevnými. A to bylo tak vše. Ale to už je hodně dávno. Dnes když se podíváte na obrázky dole, uvidíte spoustu nových druhů členění. Zajímavé, že tím že LF je průkopníkem tak vlastně stanovují i to, co se bude vlastně jak dělit a dost často určují, jak pro tu danou věc bude vypadat ikona.
Jako další je tu sekce ROCKER. Před více než 10lety to byl jen 3 Stage Rocker a Continous Rocker. Dnes už jsou druhy 4 a to i tím, že se přidal Wakefoil a další Rocker je na světě. Wakefoily jsou 2 druhy, jeden vychází se surfu a druhý vychází z wakeboardové desky, a ta je právě Directional Rocker.
Na druhé straně máte přesné vysvětlení použitých materiálu na konkrétních částech desky. Jádro je dělané třemi způsoby. První je materiál, který se používá převážně na deskách za loď. Je to vlastně pěna obalená sklolaminátem takže má minimální pružnost. Wood Core neboli dřevěné jádro je deska jako Slab – prostě fošna. Taková deska je celá dřevěná (maximálně může mít plastovou skluznici) a tam opět padá pružnost, i když už je tu podstatně výraznější zejména na špičkách desky. Třetí nejlepší forma je kombinace pěny a dřeva, což zajišťuje lehkost, pružnost a také pružný pop.
Dále máme vysvětleno, jak je možné různým druhem skládání skleněných vláken měnit pružnost. Perfektně to je vidět třeba na jedné speciální řadě s označením DOSE (Shane a Watson) tihle dva totiž jsou typickými loďaři. Jenže tím, jak se parkové ježdění stává stále populárnějším až přerostlo přes loďové a to celosvětově, tak i tihle jezdci potřebovali desku do parku. Jenže jak jsou zvyklí na desku za loď, potřebovali něco, co může fungovat tam i tam. A to bylo za celou historii asi nejblíže, kam se kdo kdy dostal. Jenže to tak prostě pořád není, že by to bylo all terrain. Rozdíl v těch dvou deskách je právě v jádře, kde v jednom modelu je o jednu výztuhu více. A právě tady je nejlépe vidět použité skládání skleněných vláken.
Dále je rozdělení upravy povrchu spodku desek. Najdete zde skleněné vlákna pro desky za loď, a nebo třeba platový povrch pro překážky, neboli GRIND BASE.
A pak už známe označení pro dělení katergorie podle použití. Park, All Terrain, Boat.
A je to právě to, co male firmy nedokáží. Ve většině případů mají pouze jeden, maximálně dva druhy konstrukce desky a mění na nich jen velikost a desing. Ono to může někomu vyhovovat, né že né, ale všem kteří s takovým prknem začali můžeme jen poradit: vyzkoušejte si více desek, ať si uděláte představu.
Technické schéma a vysvětlení ikon použitých u produktů
Tady na dalším obrázku máte pro představu, že se vyvíjí i způsob uchycení vázání. Jako první s tímhle přišel Sling Shot, i když s tím měl ze začátku celkem velké problémy. Ale vydržel a dnes podobný systém využívá již více firem. Do tohoto uchycení jde použít jak standardní rovný úchyt, ale hlavně 4D system, který dokáže zachovat pružnost i podvázáním což je další novinka v pokroku.
Flextrack a podrobné vysvětlení jeho funkčnosti včetně nákresu.
A protože je toho už celkem dost v čem se dá vybírat, tak je potřeba se v tom orientovat. A proto výrobci uvádí v produktových listech (katalog, e-shop) ikony u každého produktu tak, aby nám všem usnadnili rozhled ve všech těch zázracích. A je tam i vhodnost modelu pro začátečníka nebo profesionála. A u každého ještě stupnice tuhosti desky.
Základní informace při výběru desky je, na jaké použití deska bude.
DOKONALÁ DESKA NA VLEK A ZÁROVEŇ ZA LOĎ NEEXISTUJE. Je to jen marketingový tah. Nebo jinak, dá se jezdit na stejné desce za lodí i na vleku. Můžete klidně třeba na desce od stolu nebo žehlícím prkně. Je to jako suchý rohlík versus steak z kobe (vegani prominou). Oboje je jídlo, ale srovnat se to nedá.
rozkres materiálů, komponetů a technických detailů( po kliknutí na obrázek budete presměrováni na LF.com )
