Questions battle – mistr vs mistryně ČR ve wakeboardingu za lodí

Vyzpovídali jsme trojnásobnou vítězku MČR ve wakeboardingu za lodí Dominiku Vojtíkovou aka Domču, která je z Prahy a za nedlouho oslaví 19 let. Je to krásná studentka, ráda sportuje, ale hlavně se věnuje wakeboardingu. A druhým tázaným byl dvaatřicetiletý Zdeněk Ševčík ejkejej Pepík. Ten žije v Plzni, kde pracuje jako provozní ve sklep barech – v rodinném podniku. Má dva malé syny a ve wakeboardingu za lodí zatím v ČR nemá konkurenci, neboť letošní mistrovství vyhrál již poosmé.

domi_vs_pepik

Ahoj, jak se máš?
Domča: Skvělý, pojezdili jsme. Bylo to fajn, nakonec i sluníčko vysvitlo, takže super.

Pepík: Super. Pěknej den u vody, kámoši všichni přijeli, zajezdili jsme parádně, takže se mi to líbilo moc.

Jak jste se dostali k wejkování? Jak dlouho se tomu věnujete a proč loď a ne vlek?
Domča: Já jsem se k wakeu za lodí dostala přes tátu, který prodává lodě a celkově mě k tomu přivedl. Aktivněji se tomu věnuju 5-6 let. A loď protože, no jak říkám můj táta je dealer Master Craftu v ČR, takže mám možnost jezdit za lodí. Občas si zajezdím na vleku, ale prostě upřednostňuju loď.

Pepík: Já jsem se k wejkování dostal, když jsme byli na dovolený v Chorvatsku. Tam jsme objevili vlek na vodě. To byl vůbec můj první styk s vodním lyžováním, jako takovým… jezdili tam samozřejmě všichni na lyžích. Tak jsme to začali taky zkoušet… lyže, jednu lyži, a pak najednou nějaký kluci na waku asi poslední den, co jsme tam byli… No a pak když jsme se vrátili domů, tak jsme vyhledali lyžařský klub v Plzni, ale s tím, že chceme jezdit na waku. Ten se nám líbil víc samozřejmě. A tak se v Německu koupil wake a jelo se do toho lyžařskýho klubu a tam se začlo na waku. No, a protože v tý Plzni nebyl vlek, byla tam jenom loď, takže jsem začal jezdit na lodi a zůstal jsem u toho. Nějak mi to přirostlo k srdci, baví mě ta vlna. Je to tak 16 let zpátky.

Jak hodnotíte wakeboardovou scénu u nás v ČR?
Domča: Určitě máme šikovný jezdce, jak starší generaci, tak hlavně teda ty mladší. Akorát mě tedy mrzí, že by jich mohlo být víc, těch nováčků… hlavně teda za lodí, to dost upadá, na tom vleku je to o něco lepší.
Pepík: No jako furt se to tak nějak trošku rozjíždí. Dříve nás za lodí bylo víc, teď když to porovnám s vlekem, tak je to naopak. I když jsou chvíle, kdy přibydou nový lidi, ale tak všeobecně se to víc soustředí na ten vlek. Takže jako dobrý, ale málo lidí. Chtělo by to mladý nový jezdce, jak kluky, tak holky, aby to tady šlo zase dopředu. V cizině jezděj triky mnohem složitější, než my tady. Dělaj flipy s pět čtyřkama do toho a takovýhle blázince.

IMG_8472091315

Wakeboarding ve světě – kdo je tvým idolem?
Domča: Tak rozhodně se mi líbí, jak jezdí Harley Clifford, to asi každýmu a dál taky Meg Barker, Nicola Butler, Dallas Friday a Amber Wing. A wakeboarding ve světě je bohužel na úplně jiným levelu než u nás, to se nedá vůbec srovnávat. Je to daný hlavně podmínkama např. na Floride můžou trénovat celý rok, protože nemají žádnou zimu a hned za barákem kanál, na kterým můžou jezdit, kdy chtěj. Díky tomu se wakeboardingem můžou někteří jezdci v zahraničí i živit.

Pepík: Tak já mám kámoše, ten se jmenuje Sean O´Brien, to je můj idol, ten jezdí fakt super. Samozřejmě jich je víc. Ale on je můj největší. Učil mě spoustu triků, umí to naučit dobře. Mám prkno od jeho značky Obrien.

Set up na ježdění…
Domča: Prkno mám Ronix a boty taky.

Pepík: Prkno mám Obrien S.O.B. Vázání mám Ronix, protože mi přijde takový měkký a hezky mi v něm drží noha. Jsem s ním spokojenej.

Jak často jste přes léto jezdili?
Domča: V létě se snažím dost často trénovat, takže čtyřikrát pětkrát týdně, podle toho jak vyšel čas.

Pepík: Docela často. Mám práci týden volno a týden práci. Takže když jsem měl volno, tak jsem tady byl třeba pět dní. A když jsem měl práci, tak jednou, dvakrát týdně jsem si šel stejně zajezdit. Prostě co nejvíc to šlo, bylo hezky.

Co považuješ za svůj nejlepší výkon, výsledek, trik… prostě cokoliv, na co jsi pyšný/á?
Domča: Tak podařilo se mi odjet tantrum letos párkrát, bohužel to teda ještě ne vždy vyjde, ale to považuju za úspěch.

Pepík: Povedlo se mi jednou skočit trik, který teda teď už neumím, protože jsem se začal bát ho dělat. A byl to flip ze 180 z backsidový strany, takže jsem si podával to lano, když jsem byl hlavou dolů zády k lodi. To se mi povedlo jednou odjet, tak na to jsem nejvíc pyšnej. Ale nejsem pyšnej na to, že už to neumím (smích). Nebo takhle, že už se to bojím zkoušet.

Jaké místo na ježdění se vám nejvíc líbilo a proč?
Domča: Tyo tak to je hodně míst, co bych to vybrala… Tak Litoměřice jsou super, takový domácký. Ale jinak ze zahraničních, kousek od Varšavy jsme byli letos na jezeře, tak tam to bylo super.

Pepík: Tak jako jezdil jsem na Floridě, tam se mi to líbí, mají tam pěkný jezera a takový kanály, čistá, teplá voda. A pak taky v Singapuru, tam to bylo moc pěkný, na moři, na takových slepých zálivech a plus ještě jsme jeli do Malajsije a to byla úplně delta řeky, ta příroda tam… bylo to moc krásný.

Co máte na wejkování nejradši?
Domča: Nejradši? Tak asi takovej ten pocit, že seš sama za tou lodí, kontakt s vodou a samozřejmě potom kámoše, partička…

Pepík: Určitě ten adrenalin. A taky tu pohodu, člověk kempuje u vody, jezdí se, a tak prostě.

IMG_9321091315

Jaké jsou plány na zimu? Nějaké výjezdy, či jiná příprava?
Domča: Jo asi trampolína nějaká v zimě a uvidíme, jestli se mi podaří dostat na Floridu, kam jezdíme každý rok v podstatě, si zkrátit trochu zimu.

Pepík: No na wakeboard asi letos nikam nepojedu. Máme malý děti, tak nemůžeme nikam moc letět. Takže snowboard v zimě, na jaře nějaký surf a pak zase léto a wakeboard 🙂

Životní motto, nebo něco podobného?
Domča: Go big or go home.

Pepík: Nemám.

Jedno slovo, které tě nejvíc vystihuje…
Domča: Vystihuje? Nevím, nic mě nenapadá.

Pepík: (smích) Nevím. Na nic nepřijdu.

Nejlepší čin, co jste v životě udělali?
Domča: Ježiš to je taková dost filozofická otázka, nejlepší věc… nevím, asi začala wejkovat teda, dejme tomu.

Pepík: Těch jsem udělal spoustu, těch nejlepších, já dělám pořád dobrý skutky, ale tak abych řekl konkrétně, vždycky jsem zachránil, co se dalo.

Představ si… máš v ruce kouzelnou hůlku, se kterou můžeš změnit jednu věc na celým světě. Co by to bylo?
Domča: Asi bych všude udělala teplý počasí. Na celým světě, protože v Česku není úplně ideální počasí na wejkování celoročně. A celkově mám radši léto.

Pepík: Tak těch je taky víc. To jsou záludný otázky. No takže já bych změnil to, aby se u nás dalo wejkovat tam, kde chceš.

Co byste vzkázali lidem, kteří ještě nenašli odvahu zkusit wejkování?
Domča: Určitě se nemáte čeho bát, kamkoliv přijedete, tak určitě tam bude partička lidí, kteří vám rádi pomůžou, a nemusíte se bát, že by to nějak bolelo.

Pepík: Určitě to přijeďte vyzkoušet. Je to super zábava.

A teď vzkaz pro naše čtenáře…
Domča: Buďte trpělivý a nevzdávejte se, když něco nejde, ono to půjde.

Pepík: Dál čtěte wamag.net. 🙂

domi1

pepik2

Komentáře

komentářů